Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vzdělávání neslyšících žáků základních škol pro sluchově postižené během světové pandemie COVID-19
Pospíšilová, Olina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Vzdělávání neslyšících žáků základních škol pro sluchově postižené během světové pandemie covid-19" se zabývá analýzou změn, které nastaly ve školství během pandemie covidu-19. Teoretická část diplomové práce představuje systém vzdělávání sluchově postižených, jeho historický kontext, legislativní ukotvení a moderní trendy ve vzdělávání osob se sluchovým postižením. Nadále jsou v teoretické části definovány komunikační systémy, které mohou osoby se sluchovou vadou využívat. V poslední kapitole je popsáno onemocnění covid-19, jeho průběh, šíření a mimořádná opatření s ním související. V Empirické části jsou použity výpovědi informantů, které byly získávány pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Byli osloveni jedinci z řad vyučujících, rodičů a žáků, kteří se aktivně podíleli na vzdělávání žáků se sluchovým postižením během světové pandemie covidu- 19. Cílem práce je zkoumání vzniklých změn z pohledu pedagogických pracovníků, rodičů a samotných žáků se sluchovým postižením. Výzkum poukázal na to, jak byla situace bezprecedentní, což lze vidět na nepřipravenosti jednotlivých účastníků výzkumu. Vyučující a rodiny často nevlastnili potřebné technické vybavení ani nezbytné znalosti k zajištění online výuky. Samotná výuka byla podstatně omezena, jednotlivé předměty byly zredukovány. Žáci...
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se podrobněji zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Autorka též popisuje problematiku subkultur, konkrétně subkulturu nedoslýchavých. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
Sociálně aktivizační služby a práce soc.pracovníka v České unii neslyšících, oblastní organizace Prahy
Zajíček, Karel ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na organizaci pro sluchově postižené, její služby a pracovníky. Teoretická část představuje syntézu dosavadních relevantních poznatků z oblasti problematiky neslyšících a sociální práce. První kapitola se zabývá základním členěním lidí se sluchovým postižením, komunikací a kulturou neslyšících. Druhá kapitola se věnuje sociální práci, pojmu sociálního pracovníka, sociální práci s postiženými lidmi a sociální práci se seniory. Ve třetí kapitole je představena analýza České unie neslyšících, oblastní organizace Praha. Tato kapitola stručně pojednává o její historii a současném fungování, klíčových kompetencích a službách a nakonec také o roli sociálního pracovníka v jejím rámci. Závěrečná kapitola shrnuje metodologii a výsledky originálního kvantitativního výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření. V této kapitole jsou představeny výzkumné předpoklady a jsou zde vyhodnocena získaná data, a to i v tabulkách a grafech. Výzkum poukázal, že konkrétně tato služba je potřebná a je také kvalitní. Výsledky výzkumu byly všechny pozitivní a je konstatování hodné, že služba pomáhá mnoha lidem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku
Skákalová, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
NÁZEV: Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku AUTOR: Tereza Skákalová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky ŠKOLITEL: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou sociálních dopadů sluchové vady na dospělého člověka. Práce shrnuje teoretické poznatky týkající se osob se sluchovým postižením a postojů společnosti vůči nim. Na základě vybraných dějinných epoch je nastíněna postupná proměna vztahu společnosti k těmto osobám. Vývoj jejich postavení je zakončen teoretickou analýzou aktuální situace v České republice v kontextu vybraných oblastí běžného života. Empirická část hodnotí vliv sluchové vady na zapojení člověka se sluchovým postižením v současné společnosti. Výzkumné šetření je orientováno kvalitativně a hodnotí podmínky běžného života osob se sluchovým postižením ve vybraných oblastech z jejich subjektivního pohledu, a také z pohledu odborníků pracujících s touto cílovou skupinou. Výsledky výzkumu zaznamenávají pozitivní posun v přístupu k osobám se sluchovým postižením, ale zároveň ukazují, že jejich potřeby a možnosti zůstávají spíše nepochopeny. Nejproblematičtější oblastí je v současnosti pracovní uplatnění těchto osob. Zjištěné poznatky jsou dále komparovány s tuzemskými i zahraničními výzkumy. Na základě tohoto srovnání jsou...
Pomocné artikulační znaky - historie a současnost
Bašková, Ludmila ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice pomocných artikulačních znaků, tedy problematice jednoho z fonemických systémů. Pro lepší představu, jak pomocné artikulační znaky fungují, jsou dávány do opozice s jinými fonemickými systémy, jako například s Cued Speech a Hand-Mund Systemem. Protože se pak pomocné artikulační znaky často vyskytují spolu s prstovou abecedou, objevuje se v práci zmínka i o tomto graficky založeném systému ve vztahu k pomocným artikulačním znakům. Poté následuje praktická část práce, která je věnována terénnímu výzkumu. Tento výzkum má za cíl poskytnout informace o existenci pomocných artikulačních znaků ve školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice, o způsobu práce s nimi, o jejich současných podobách a o jejich ukotvení ve vzdělávacích programech jednotlivých škol. V závěru práce pak dochází ke shrnutí zjištěných poznatků a k jejich usouvztažnění s již dostupnými informacemi z literatury.
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se podrobněji zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Autorka též popisuje problematiku subkultur, konkrétně subkulturu nedoslýchavých. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.